Výtah z clánku W. Mewese z roku 1983

Nauka o podnikovém hospodarení versus EKS
Nejduležitejší rozdíl mezi EKS a tradicní naukou o podnikovém hospodarení spocívá v tom, že EKS je zamereno predevším extrovertne, tedy hlavne na rozvíjení nových potreb a druhu poptávky. Prosazuje technický a sociální pokrok od zacátku zcela jinak. V prvé rade se totiž snaží vytváret stále nové potreby a druhy poptávky a zapojit je do hospodárského procesu. Pritom jsou také uvolnovány pracovní síly. Ale jejich uvolnování casove predchází vytvárení nových a vyšších pracovních míst. Uvolnované pracovní síly jsou - jak se také stalo v dobe "hospodárského zázraku" - prijímány na množství nove vznikajících, kvalitnejších a príjemnejších pracovních míst. Podniky je již toužebne ocekávají.
Ve spirále rostoucích nadejí, ocekávání, poptávky, stoupající efektivity a klesajících nákladu na kus roste zisk podniku rychleji. Dovoluje jim rozvíjet stále nové potreby a druhy poptávky a pritom tvorit nová, vyšší pracovní místa, kupní sílu, nabídku a poptávku. S rozšírením tradicní nauky o podnikovém hospodarení, která je orientovaná více na racionalizaci uvnitr podniku než na zvyšování inovace výrobku, se zjevne zmenšila schopnost takové retezové reakce.
Pri dosavadním myšlení je cílem racionalizace daných procesu a tím ušetrení pracovní sil. Automatickým dusledkem je rozvoj nových potreb a druhu poptávky, ke kterému jednou, zpravidla však teprve po krizi, dojde. Pri EKS-strategii probíhá vývoj presne obrácene: nejdríve jsou rozvíjeny nové potreby a druhy poptávky, tím jsou vytvorena hodnotnejší pracovní místa a teprve pak odcházejí lidé z tech nižších.

Orientace na prírodu
Už Aristoteles objevil, že cíl urcuje vývoj. Je-li, jako dosud, cíl chybný, probíhá také vývoj špatne. Pomocí Darwinových objevu o prirozeném vzájemném pusobení mezi vnejším rádem (prizpusobení se životnímu prostredí) a vnitrním vývojem živocichum lze zduvodnit, proc zpusob myšlení EKS-strategie odpovídá prirozené evoluci, zatímco dosavadní zpusob myšlení je presne opacný. V prírode lepší prizpusobení vnejšku predchází vnitrní racionalizaci. K vnitrní racionalizaci dochází pri lepším prizpusobení vnejšímu prostredí jako následkem prirozeného mechanizmu samoorganizace samo od sebe a dokonce lépe, než je jí clovek schopen umele naplánovat (srovnej Teorie disipativních systému, nositel Nobelovy ceny Prigogine a j.). Clovek si skutecne musí vzít na pomoc prírodovedci objevené zákony vývoje prírody, aby se opet dostal z duševního chaosu. Nebot temto zákonum vývoje prirozene podléhá dušením, hospodárský a sociální vývoj lidí i podniku.
Pri jiném zpusobu myšlení EKS-strategie se rozvíjí technický pokrok o to rychleji a také se rychleji na trhu vyplatí. Je-li totiž založen introvertne (na vnitrním provozu), narazí brzy na odpor lidí, kterí kvuli nemu mají být propušteni. Je-li extrovertní, je naproti tomu prijímán s nadšením. Jinými slovy: Potrebné investice a rizika jsou menší, jejich amortizace probíhá rychleji. A predevším motivace, tzn. vnitrní pohon k neustálé inovaci roste u všech zúcastnených rychleji, protože se jim jisteji, spontánneji a více vyplatí.
Celá spolecnost se vyvíjí od (kvantitativní), výrobní spolecnosti ke (kvalitativní) inovacní spolecnosti. Již v minulosti zrejmého "oduševnení, prípadne imaterializace" potreb, výrobku a výrob stále rychleji pribývá, což má zase pozitivní úcinky na zatížení životního prostredí a severo-jižní konflikty.

Správne využívat technického pokroku
V podstate je to paradox: S technickým pokrokem a rostoucí efektivitou lidské pracovní síly by normálne stoupal i rozvoj a blahobyt národního hospodárství. Ve skutecnosti ale vedl veškerý technický pokrok nejdríve k propuštení pracovních sil a k hospodárským krizím. Možná je tato zvrácenost technického pokroku dokonce vlastní prícinou válek. Je to, jak tvrdí EKS, proste v tom, že myslíme a jednáme obrácené, totiž proti normálnímu evolucnímu zpusobu myšlení? Že takríkajíc plaveme proti proudu prirozeného vývoje místo s ním, a že se prirozený vývoj musí prosadit proti hlouposti cloveka vždy až pri krizích a znicení struktur?
Darwin objevil, že prvotní prícinou úspechu a vývoje živocichu je lepší prizpusobení vnejšímu životnímu prostredí. Cím lepší je toto prizpusobení, tím lépe se samo od sebe vyvíjí nitro živocicha, "nasává svuj vnitrní rád zvnejšku" (prof. Bruno Wolf, Nurnberg, a jiní). Napríklad s rostlinou musíme pohnout jen více ke slunci, aby se automaticky lépe vyvíjela, strukturovala a aby také dosáhla vyšších výnosu.

Vnejší prizpusobení rídí vnitrní organizaci
V prírode se lepším prizpusobením vnejšímu prostrení zlepšuje vnitrek systému zcela sám od sebe. Fyzika mezi tím dokazuje, že více vnitrního rádu nemuže být vytváreno jinak, než lepším prizpusobením vnejším zdrojum energie. Také Adam Smith, zakladatel moderní národní teorie, už objevil tuto automatickou souvislost mezi lepším prizpusobením cloveka, podniku nebo státu vnejšku a jeho vnitrním vývojem (zrovna tak Ricardo).
Presto clovek tento proces delá obrácene: nejdríve zlepšuje své nitro, tzn. své znalosti, svého ducha, své telo, efektivitu závodu, a teprve pak premýšlí, co se dá delat pro životní prostredí. Napríklad všechna zastaralá hospodárská odvetví, jako zemedelství, težba uhlí, ocelárství atd. v prvé rade racionalizovala své vnitrní výrobní vztahy, místo aby se v prvé rade prizpusobila zmeneným potrebám svého prostredí a jejich nejpalcivejším mezerám. Tech málo prípadu, kdy se nekdo zachoval jinak, dokazuje, že ti, co zaostali, zastarali a trpí nedostatkem.
Samozrejme je správné nejdríve se podrobneji zabývat momentálne nejpalcivejšími potrebami okolí (tzn. mezerami na trhu, které slibují úspech), a pak odpovídajícím zpusobem organizovat své nitro. Zpravidla vytvorí pro organizaci nitra zcela jiná merítka. Clovek a podnik jsou funkcními clánky svého životního prostredí. Mají oprávnení využívat jeho energie a informací (srov. Hans Haas: "Funkce urcuje rozvoj funkcních nosicu").

Materialisticky-mechanistické versus energeticky-organické myšlení
Toto evolucní a tím neprirozené myšlení a jednání je zpusobeno skutecností, že clovek byl cím déle tím více vychováván k materialisticko-mechanistickému myšlení a jednání, zatímco príroda ve skutecnosti funguje presne obrácene, totiž od energetického. Materialistické myšlení vede vždy k tomu, chtít smerovat rozvoj takríkajíc "proti srsti". Zjevne i v medicíne.
Jiný zpusob myšlení EKS se mezitím vyvinul k tak presvedcující efektivite, že znalci jsou presvedceni, že už jen jeho vetší rozšírení stací k tomu, aby byl odvrácen stále zretelnejší zánik a rozpad volného hospodárství a svobodných státu. Zcela bez jakýchkoli ochranných programu státu, které prirozený vývoj zavádejí špatným smerem, protože jsou orientovány na vcerejší merítka a s cílem prekonat dnešní problémy pro budoucnost.
EKS-strategie byla vyvinuta z pozorování praxe a neustálým zkoušením v praxi. Teprve mnohem pozdeji bylo zrejmé, že s ní vznikla zásadne jiná, totiž energeticky-organická nauka o hospodarení, oproti dosavadní materialisticko-mechanistické. To znamená nauka, jejímž primárním cílem není zlepšení materiálních a financních vztahu, nýbrž zlepšení energetických, tzn. duchovne-dušeních vztahu, speciálne zlepšení vnitrních pohánecích vztahu zúcastnených. Tímto zlepšením motivace zúcastnených pak se jako by samy od sebe zlepšují informacní, financní a materiální vztahy, tzn. také myšlenky, inovace, obrat, odbyt, produktivita, príjmy, zisky, likvidita, síla atd. Ale takríkajíc "probíhají kolem" stále jinak, než jsme byli zvyklí videt.

Tento nový zpusob myšlení je plne potvrzen obratem od materialistického k energetickému myšlení, který probíhá ve fyzice, chemii, biologii, neurologii, medicíne. Shody v poznatcích opravdu uvádejí v úžas.

return