Wolfgang Mewes: Základy "energokybernetické strategie"

"Vaše strategie je chybná" - tak znelí titulky v cetných inzerátech, ve kterých Wolfgang Mewes propagoval "energokybernetickou strategii" (EKS). Tato strategie má v posledních letech mnoho zastáncu, kterí (stejne jako každá skupina, která se chce prosadit), vystupují z témer sektárských pozic. EKS získává nicméne narustající podporu nejruznejších vedeckých oboru.

Zakladatele „hnutí“ EKS Wolfgang Mewes puvodne pracoval v oblasti úcetnictví a je praktikem, který zacal od piky. Pred 25 lety zacal Mewes vystavovat osvedcení o dálkovém studiu, nejprve z oboru úcetnictví, která mela znacný ohlas. Pri své cinnosti, která se stále více presouvala do oblasti podnikatelského poradenství, narážel Mewes neustále na otázku, proc nekterý podnik nebo osoba dosáhli na první pohled nevysvetlitelného úspechu. Tak vznikla nová strategie.

Redakce

Prípad 1: V roce 1965 vyrábel pan Mehner vestavné elektrické motory. Všude zaznamenával zájem o zvlášte malé motorky. Problémem bylo, že motorky nemely príliš velkou životnost. To bylo rešitelné použitím lepší slitiny, která však byla mnohonásobne dražší. Náklady na jeden kus by narostly z 70 na 80 DM a nevešly by se již do ceny (72 DM). V rozporu se všemi uznávanými principy kalkulace pan Mehner lepší slitinu presto použil. Vzhledem k podstatne atraktivnejší kvalite narostly objednávky a pocty vyrobených kusu v prubehu dvou let z 12 000 na 80 000. Jíž pouhým lepším využitím pevných nákladu poklesly náklady na jeden kus automaticky z 80 na 56 DM. Zisk na jednom kusu se zvýšil z 2 na 16 DM a celkový zisk z 24 000 na 1,3 milionu DM. Tím se rozšíril prostor na další podstatné zlepšení motorku a jeho výroby a pan Mehner tuto možnost dusledne využil. Dnes je vedoucím svetovým výrobcem techto speciálních malých motorku a v roce 1975 dosáhl obratu pres 200 milionu DM. Jeho zisk by cinil pres 70 milionu DM kdyby opet neinvestoval 60 milionu DM do dalšího vývoje svého Know-how a jeho mezinárodního využití. Toto Know-how má všechny výhody bežného majetku, nikoliv však jeho nevýhody tj. povinnost zahrnutí do bilance (rozvahy) a danovou povinnost. Mimochodem, vzhledem k narustající koncentraci v oblasti špickového Know-how, upouští pan Mehner postupne od vlastních výrobních funkcí s jejich tlaky a riziky.

Prípad ze stavebnictví

Prípad 2: Stavební firma Schmitt se následkem krize ve stavební výrobe dostala do potíží: do konce roku 74/75 bylo nutno snížit stav zamestnancu z 45 na 17 a zbývající pracovali na zkrácený úvazek. Kniha objednávek byla prázdná a stroje odstaveny. Za této situace byla provedena analýza dosavadní palety výkonu: za prvé, co všechno firma doposud stavela, za druhé kterým zakázkám a cílovým skupinám byla firma schopna nejlépe vyhovet a za tretí od které z techto cílových skupin lze ješte nejspíše ocekávat zakázky?

Na základe techto úvah se firma soustredila na výstavbu jedno a dvougeneracních rodinných domku. Po soustredení všech sil a prostredku na konkrétní problémy této konkrétní cílové skupiny byly vyvinuty podstatne atraktivnejší typy domku za zretelne atraktivnejší ceny. Tato strategie byla nastoupena v únoru 75. Od brezna do zárí se obrat zvýšil šestinásobne. Pocet zamestnancu vzrostl na 100 a co se týká zakázek, je situace velmi optimistická.

Orientace na nejpalcivejší problém

Prípad 3: Pan Scholz, 56, pracoval dvacet let v personálních oddeleních ruzných textilních závodu. Léta se pokoušel osamostatnit jako poradce v oblasti personalistiky. Ojedinelé zakázky nevedly ke vzniku žádoucích trvalých poradenských vztahu. Úspechy zjevne nedokázaly klienty dostatecne presvedcit. Mezi teoreticky správné rady a jejich provedení casto vstupovaly konkrétní okolnosti, které nebyly vzaty v úvahu.

Na podzim roku 1974 dospel pan Scholz k záveru, že by mel z neprehledného množství personálních problému a pomeru, panujících v jednotlivých podnicích, vybrat odborne a regionálne konkrétne vymezenou cílovou skupinu a na ní se myšlenkove soustredit. Považoval to za nezbytné proto, aby se dokázal dostatecne realisticky vžít do skutecne panujících problému.

S touto cílovou skupinou a jejími jasne predstavitelnými reáliemi pred ocima si pan Scholz sepsal personální problémy, které byly v dané dobe pro cílovou skupinu nejpalcivejší. Z tohoto seznamu se rozhodl pro problém, který ve vetšine podniku predstavovalo prizpusobení poctu zamestnancu klesajícímu objemu zakázek.
Poté co se zameril na konkrétní problém vymezené cílové skupiny, vyvinul pan Scholz behem nekolika dnu koncept, který byl podstatne lepší než dosavadní rešení a rozeslal jej masove jako nabídku vybrané cílové skupine. Zareagovalo 63 procent. Po dlouhé mesíce rešil nyní pan Scholz vždy stejný problém. Neprekvapuje, že jeho cit pro realitu se neustále zlepšoval a že jeho rešení byla stále promyšlenejší. Nakonec si jej podávali z jednoho podniku do druhého. Vynakládané úsilí se zmenšovalo a užitecnost pro klienty narustala. Pod dojmem jednoznacné užitecnosti mu mnozí sami od sebe nabízeli trvalé poradenské smlouvy.
Nekdy se mohl stát pro tuto cílovou skupinu palcivejším jiný personální problém. Avšak pan Scholz je schopen to rozpoznat jako první a soustredit se na své rešení. Je vždy orientován na momentálne nejpalcivejší problém a stále hloubeji proniká do problematiky své cílové skupiny a prohlubuje její duveru.

Predbežná kalkulace nesouhlasí

V techto ctyrech prípadech se jedná o aplikace takzvané "energokybernetické strategie" (EKS). Pri použití této strategie se výrobní síly a prostredky využívají jiným zpusobem než doposud a pro jiný cíl. Obvyklý zpusob rízení je založen na kalkulaci. Každý podnik má pred sebou neprehledné množství rozhodovacích alternativ. Provádí predbežné kalkulace nákladu a výnosu aby se mohl rozhodnout pro alternativu, slibující nejvetší zisk. Již v roce 1970 si vedoucí hospodárští pracovníci Raymond-Stiftung stežovali na vzrustající nespolehlivost takových kalkulací. Kalkulace byly stále dríve a stále podstatneji zkreslovány nepredvídatelnými vlivy. Na pocátku každé investice stojí predbežná kalkulace nebo propocet hospodárnosti. Realizace investice však trvá léta a pomery se s jistotou zmení. Nikdo však bohužel neví jak.

Nejúcinnejší bod

Predbežné kalkulace nesouhlasily již v padesátých a šedesátých letech. Nikoho to však neznepokojovalo, nebot skutecný vývoj byl zpravidla mnohem príznivejší ("hospodárský zázrak") než predvídala predbežná kalkulace. Mezi tím se však vývoj stal méne príznivým. Napríklad firma Volkswagenwerke investovala v zájmu zajištení budoucnosti stovky milionu do závodu Emden. To, co bylo kalkulováno jako opatrení pro budoucnost se po letech ukázalo být príteží. Celá prumyslová odvetví, jako napríklad chemický prumysl, priznávají, že se prepocítala.

To, co cítí každý praktik, vysvetlil profesor Riebel teoreticky: S ohledem na narustající propojení všech výrobních a sociálních procesu je stále nereálnejší priradit náklady, výnosy a zisk jednomu izolovanému procesu. Jinak receno: lze se stejne dobre rozhodovat na základe pocitu. Existují presvedcivé príklady intuitivních rozhodnutí, která byla lepší.

Místo predbežných kalkulací nastupuje pri EKS orientace na v dané situaci kyberneticky nejúcinnejší bod. V každé situaci existuje minimální faktor a uvnitr tohoto faktoru kyberneticky nejúcinnejší bod. Nasazením sil a prostredku v tomto bode se dosáhne v dané situaci nejvetších možných pozitivních úcinku. Tyto úcinky sice není možné v jednotlivostech predvídat, nikdo však stejne není schopen dosáhnout více, než nejvetšího úcinku v dané situaci a s danými silami. (Lze v tom spatrovat návrat k principu kázání na hore: "Nestarej se o príští den nýbrž ucin dnes to nejúcinnejší co je v tvých silách.")

Místo lineárního myšlení kybernetické myšlení

Veda a škola vychovává k jednocestnému nebo lineárne-kauzálnímu myšlení a chování, tj. k optimalizaci jednotlivých faktoru místo celku. Napríklad pri snaze zvýšit produktivitu došlo (pres narustající pochybnosti) ke specializaci delníku na stále kratší pracovní úkony. Co bylo zpocátku požehnáním, stalo se posléze prokletím. Bylo sice dosaženo dríve nepredstavitelné produktivity, avšak byl znicen zájem, angažovanost a kreativita delníku.

Je chybou posuzovat jednotlivé faktory izolovane. Každý faktor má vzájemný vztah se všemi ostatními. Výrobní podniky napríklad evidují jen to, kolik na urcitém produktu vydelají, ale vubec se nezabývají tím, zda a v jaké míre jsou spokojeni kupující, zda se vracejí a motivují další nebo zda jsou nespokojeni, nevracejí se
a ostatní od nákupu zrazují. Evidovány jsou tedy jen dusledky pro faktor zisku, avšak nikoliv podvedomé vlivy na kupující a jejich prostredí a zpetný vliv na výrobní podnik.

Minimální faktor (Justus v. Liebig)

Mlcky se predpokládá, že pri nárustu jednoho faktoru zustávají všechny ostatní faktory nezmeneny (klauzule "ceteris-paribus"). Ve skutecnosti je tomu práve naopak: v živých systémech jsou všechny faktory ve vzájemném dynamickém vztahu. Jestliže se jeden zvetší, stane se neco i se všemi ostatními a jejich zmeny zpetne pusobí na první faktor.

Justus v. Liebig stanul pred takovým problémem, konkrétne pred problémem podporit rust rostliny, aniž by znal vnitrní interakce, které se v ní uplatnují. Objevil pri tom centrálne kybernetickou regulacní funkci minimálního faktoru., tj. skutecnost, že rust takového systému lze prostrednictvím minimálního faktoru libovolne urychlit ale také utlumit.

Mezi neprehledným množstvím faktoru, které rostlina potrebuje k rustu, je jeden kritický. Rostlina muže rust jen do té míry, do které jí to tento minimální faktor dovolí. I v prípade, že všechny ostatní faktory, potrebné k rustu, jsou k dispozici v prebytku, mohou se integrovat do biologického rustu jen v míre, kterou dovolí minimální faktor. Postacuje proto, když zemedelec analyzuje a doplnuje jen minimální faktor svých rostlin, chce-li jim umožnit, aby bioautomaticky dále rostly. Jedním gramem draslíku (pokud je draslík minimálním faktorem) muže spustit nepreberné množství jednotlivých procesu, které umožnují rust rostliny.

Cím více však zemedelec zvyšuje minimální faktor, tím více zmenšuje jeho nedostatek až se minimálním stane jiný faktor. Pocínaje tímto okamžikem se jeho dosud správné chování stane chybným a to proto, že již neodstranuje nejcitlivejší nedostatek systému nýbrž zvyšuje prebytek. Tatáž kyselina fosforecná, jejíž prídavek (za situace kdy byla minimálním faktorem) podporoval rust rostliny, prekyselí nyní pudu a poškodí ji. To, co doposud na systém pusobilo pozitivne, pusobí nyní negativne. Zákonitosti, které Liebig odhalil pri studiu vývoje a rozkladu biologických systému, prokázala energokybernetika pri studiu vývoje a rozkladu sociálních systému. To znamená, že lze obecne použít v principu stejnou metodu a pocítat se stejnými úcinky. Je lhostejné, zda se v prípade "sociálního systému" jedná o rodinu, skupinu, oddelení, výrobní podnik, trh nebo národní prípadne svetové hospodárství.

Lineárne kauzální myšlení je orientováno na zvetšování jednoho jediného faktoru. Napríklad na zvyšování kapitálu. Pusobení na systém je príznivé dokud je podporovaný faktor faktorem minimálním. Ve všech ostatních prípadech je úcinek negativní. Pro získání kontroly nad podporou bezproblémového vývoje systému v každé situaci postací dusledne sledovat strídání minimálních faktoru, tj. sledovat jejich chování a orientovat se vždy na ten faktor, který je aktuálne faktorem minimálním.
Již celá staletí je faktor "kapitál" minimálním faktorem sociálního vývoje. V míre, ve které narustá, se automaticky rozvíjí hospodárství a spolecnost. Nicméne za situace, kdy jsou veškeré úvahy a opatrení koncentrovány na rozmnožování kapitálu, se minimálním faktorem mezi tím stal jiný faktor a to Know-how. Po celá staletí trvající orientace lidí, podniku a státu na kapitál zacala být chybnou. Místo aby podporovala rozvoj systému vede k jeho poškozování.

Sociální orientace místo egocentrické

Oficiální ekonomická veda ucí, že naše rozhodnutí mají být orientována na náš vlastní zisk. To je egocentrický zpusob myšlení. EKS však prokázala, že sociální orientace je úspešnejší. Místo na maximální užitek pro sebe samého je treba se orientovat na maximální užitek pro konkrétní cílovou skupinu. Potom poroste vlastní zisk automaticky prostrednictvím narustající pritažlivosti pro tuto cílovou skupinu, prostrednictvím vetší sériovosti, vetší produktivity a nižších kusových cen. Jednotlivé problémy, jako napríklad nedostatek zakázek, produktivita, zisk, likvidita, image a schopnosti se doposud rešily každý zvlášt. EKS se soustreduje na to, aby nejpalcivejší problém konkrétní cílové skupiny byl vyrešen podstatne lépe než to dokáže konkurence. Automatickým dusledkem je, že se vlastní problémy vyreší sami od sebe.

Tato "sociální automatika" vychází ze vztahu, známých z prírodních ved. Je založena na známém synergickém efektu. Predpokladem jejího uplatnení je zpruhlednit sobe a své cílové skupine parciální trh. Potom zretelneji rozpoznáme "nejpalcivejší problém" své cílové skupiny, cílová skupina zaznamená nabízené rešení a odmení se vetšími pocty odebraných kusu. Zpruhlednení dosáhneme metodickým vymezováním svého parciálního trhu.

Pri uplatnení EKS je orientace na financní zisk nahrazena orientací na zvyšování svého významu (duležitosti) pro jiné. Cílem je optimální integrace s ostatními silami ve vlastním oboru, tj. se spotrebiteli, dodavateli, zamestnanci, konkurenty, investory a ideami (plány). Staneme se tak "jazýckem na vahách" jejich vzájemného pusobení. Dusledné budování klícového postavení v dané sociální oblasti vede automaticky k maximalizaci vlastního zisku a existencní jistoty. To však není cílem nýbrž automatickým dusledkem.

Neviditelná energetická struktura

EKS se svým sociálne orientovaným myšlením stojí uprostred mezi zištným zpusobem myšlení a zpusobem myšlení, orientovaným na obecný prospech. Je zrejmé, že ve vývoji našeho sociálního systému nelze dosáhnout pokroku dokud každý bude myslet jen na vlastní zisk. Je však rovnež chybné myslet na zisk mlhave definovaného celku. Skupina stejne smýšlejících by byla relativne menší. Mnozí by byli zklamáni a úzkoprsý zpusob myšlení typu "mysli jen sám na sebe" by opet vystoupil do popredí. Avšak ten, jenž se soustredí na rešení nejpalcivejšího problému prehledné parciální skupiny, podporuje sociálne-automaticky svuj vlastní rozvoj a pres svoji cílovou skupinu i rozvoj celku a to optimálním a realistickým zpusobem.

Skupina, oddelení, podnik, hospodárské odvetví, trh, stát jsou "sociální systémy". Jedná se o systémy otevrené, tedy systémy ve všech smerech propojené se systémy jinými. Celý vesmír sestává z takových systému.

Spolecným jmenovatelem techto systému je viditelná materiální struktura a neviditelná struktura energetická. Napríklad lidské telo má viditelnou strukturu sestávající z kostí, masa a nervu a neviditelnou strukturu sestávající z duše a duševního vypetí. Výrobní podnik má viditelnou strukturu sestávající z penez a majetku zrejmých z jeho bilance (rozvahy) a neviditelnou psychickou strukturu. Armáda se viditelne vyznacuje silami svých vojenských jednotek a zbraní a má neviditelnou psychickou strukturu. I pouhý kus kovu má viditelnou vnejší strukturu a neviditelné atomární energetické pole, pricemž již elementární cástice mají viditelnou hmotu a neviditelný náboj.

"Structure follows strategy"

Všechny dosavadní pokusy o rešení jsou zamereny na zlepšování systému prostrednictvím zlepšování jejich materiální struktury, která je zrejmá na první podhled. Lékari napríklad vyrezávají vredy, címž odstranují viditelné následky a nikoliv neviditelné príciny. Výrobní podniky zvyšují kapacitu zarízení a kapitálovou vybavenost ve víre, že tím zvýší svoji stabilitu a výnosy. I my sami zlepšujeme své hmotné pomery ve víre, že se tím automaticky staneme atraktivnejšími, jistejšími a štastnejšími.

Strucne receno, lécíme na první pohled zrejmé materiální struktury lidí a podniku a doufáme, že se tím automaticky zlepší jejich neviditelné energetické struktury. Ve skutecnosti je tomu práve naopak: Structure follows strategy (Chandler). To znamená, že je treba zlepšit jen neviditelné energetické struktury kterými žijeme a naše materiální pomery se zlepší automaticky.

Jestliže clovek nebo podnik zlepší svoji strategii, tj. zpusob vynakládání energie, zlepší se jeho hormonální a emociální pomery, informovanost a sebeduvera a prostrednictvím toho automaticky i financní, materiální a sociální pomery. Jinými slovy: v té míre, v jaké se zlepší strategie se automaticky zlepší senzibilita, sebeduvera, kreativita, know-how, produktivita, zisk a likvidita. To vše snáze a více než dosavadními postupy.

Clovek a podnik mají proto dve možnosti jak rešit své problémy: prímo zlepšit viditelné materiální struktury nebo zlepšit neviditelné energetické struktury a umožnit tím materiálním strukturám, aby se zlepšily automaticky. Všechny dosavadní pokusy o rešení využívaly první cestu, EKS prokazuje, že druhá cesta je neporovnatelne úcinnejší a predevším jistejší, prirozenejší, harmonictejší a bezkomfliktnejší.

První princip: koncentrace sil

Popsané automatizmy otevírají cloveku a podniku možnost používat zásadne nový zpusob chování: stací jen zlepšit svoji strategii, tj. zpusob použití svých myšlenek, sil a prostredku, a všechny ostatní struktury se zlepší automaticky. Ústredním problémem, to znamená problémem všech problému, se stává strategie. Jak nejúcinneji aplikovat síly, které mám k dispozici, na sociální napetové pole, které me obklopuje? Za touto otázkou se skrývají dva dílcí problémy: 1. V jaké podobe nasadím své síly (napríklad plošne nebo koncentrovane)? 2. Na které body je nasadím?

Princip c. 1 zní: je treba své síly soustredit, nebot všechny síly, tedy i síly sociální, nabývají na úcinnosti pokud jsou koncentrovány. Úcinek koncentrace se obecne podcenuje. Adam Smith ukázal již pred 200 lety na povestném prípadu továrny na jehly, že stejní delníci mohou pracovat dvestepadesátkrát úcinneji. Jednoduše prostrednictvím špickové koncentrace. Úcinky vytrvalé koncentrace ukazuje následující príklad: když nekdo zacíná s hrou na klavír, muže snít o tom, že jednoho dne budou jeho prsty behat po klávesách stejne automaticky a obratne jako prsty klavíristy, avšak není schopen pochopit a vysvetli jak je to možné. Zpocátku se musí zcela zámerne koncentrovat, což je namáhavá. Ke cvicení se musí nutit. To je tvrdá a vysilující námaha. Jednoho dne se však obraz zmení: cinnost, ke které se doposud musel nutit, mu zacne delat radost. Stává se stále "závislejším" a využívá každou minutu aby mohl zasednout ke klavíru. Méne duležité veci nechává stále více na jiných. Rodice jej již nemusí ke hre na klavír nutit, musí jej naopak brzdit. Jeho potešení roste. Nejen jeho vlastní ale i potešení ostatních. Posluchaci, které dríve nesnášel, jsou nyní vítáni. Casto je žádán, aby zasedl ke klavíru a neco zahrál. Jednoho dne mu za to dokonce nabídnou peníze. Chvála a s ní emocionální a financní motivace rostou.

Na pocátku tohoto procesu byla vytrvalá koncentrace. V rámci této koncentrace došlo ke zmene struktury psychických, duševních, financních, materiálních a sociálních pomeru. Zacalo to v mozku: zpocátku musel pracne vytukávat jednu notu po druhé. Nyní jsou noty stále automaticteji vyhodnocovány ocima a mozkem a konvertovány do odpovídajících pohybu prstu. Došlo i ke zmenám svalu a kloubu. A stejní sousedé, kterí zpocátku rozzlobene klepali na stenu, jej nyní motivují svým zájmem, požadavky a chválou a nakonec zacnou platit za to, aby jej smeli poslouchat.

Následkem vytrvalé koncentrace se tedy sociálne-automaticky zlepšily motivacní pomery, psychické, informacní, financní, materiální a sociální struktury. Na pocátku byla namáhavá koncentrace, ale postupne se proces zacal vyvíjet sám od sebe: námaha klesala, úspechy pribývaly a pritažlivost pro okolí byla stále silnejší.

Využití cizích energií

V povolání a v podniku nejde o to, naucit se hrát na klavír. Jde o rešení zcela konkrétních problému. Toho však lze dosáhnout stejným automatickým zpusobem a stejnými automatickými zmenami struktur. Príklad ukazuje: pri vytrvalé koncentraci se automaticky vyvíjejí nejen osobnostní ale i další predpoklady pro stále rychleji narustající úcinek a stále rychleji rostoucí úspech. A to rychleji, bezpecneji a zejména harmonicteji než kdyby jednotlivé predpoklady byly vytváreny separátne.

Clovek a podnik potrebují jen krátkodobe koncentrovat svoji energii aby aktivovali energie cizí a nechali se jimi nést. Príklad: po desetiletí nepríliš úspešný chemik z oboru barev se pod vlivem EKS koncentroval na barvy pro dopravní znacení. Výsledkem jeho krátkodobé koncentrace byla barva, která se lépe hodila pro daný speciální úcel. Tím vzbudil zájem výrobcu, tisku, uživatelu a financníku. - On sám vyslal prakticky jen spouštecí impuls a potom už byl nesen aktivovanými cizími energiemi ke stále vetším prostredkum, stále lepším rešením a posléze k mezinárodnímu úspechu.
Doposud se vetší úspešnost jednotlivých lidí vysvetlovala jejich vetší energií, genialitou nebo podobnými faktory. Lidé se však navzájem tak moc neliší. Rozhodující není velikost jejich vlastní energie, nýbrž velikost cizích energií, které aktivovali.
Specializace, nikoliv diverzifikace

Stací jen krátkodobá koncentrace duševního potenciálu, sil a prostredku a dosáhne se podstatne vyššího úcinku než doposud. Proc se tak vlastne nedeje? Je tomu tak proto, že filologie, škola a hospodárská veda nabádají k úplnému opaku: k širšímu základnímu vzdelání, k rozložení rizika, k diverzifikaci. Tvrdí se, že pokracující koncentrace na jeden úkol by vedla k specializaci a že specializace má nepopiratelné nevýhody. To je pravda. Avšak veškeré nevýhody specializace nemají puvod ve specializaci samotné, nýbrž v chybné specializaci. Vznikají ze specializace na chybný bod a lze je s absolutní jistotou vyloucit odpovedí na druhou strategickou otázku, tj. na otázku na co se koncentrovat nebo na co se specializovat.

Osm fází realizace

Má-li být nalezen kyberneticky nejúcinnejší bod, je treba zúžit intuitivní a racionální vnímání na konkrétní problém a konkrétní cílovou skupinu. Z neprehledné rozmanitosti a mnohovrstevnosti problému a cílových skupin je treba vyríznout prehlednou cást. To se uskutecnuje v následujících osmi fázích (ne všechny fáze jsou potrebné ve všech prípadech):

1. fáze: Jaké zvláštní vlastnosti má muj podnik? - Dosavadní chybou je "pristrihování" rozdílu jednotlivých individuí, tj. zestejnování jednotlivých podniku místo toho, aby jim bylo dovoleno cílené zvýraznování prirozených rozdílu. Jednotlivé podniky nemají být stejné, každý z nich se má stát optimálním doplnkem ostatních. -- Zejména ruzná znevýhodnení mohou být duležitými zvláštními vlastnostmi. Napríklad clovek, telesne postižený na nohy, se muže pro svoji koncentraci na sobe blízký problém (ortopedická obuv) stát vedoucím manažerem v tomto oboru. Uprchlík z Afriky, který na vlastní kuži zažil, jak težký je návrat do Evropy, muže radit repatriantum a jiným Africanum, kterí si chtejí v Evrope vybudovat novou existenci.

Cím se odlišuji od jiných?

2. fáze: V kterých vlastnostech se liším od svých konkurentu? - Z porovnání zvláštních vlastností vyvstane nezamenitelný profil zpusobilosti. Zretelne se ukáže, ve kterých vlastnostech jsme silnejší nebo slabší než naši konkurenti. Je duležité si uvedomit své rozdíly vuci ostatním a na základe toho cílene profilovat své silné stránky a nikoliv (jako doposud) slepe napodobovat vzory.

3. fáze: Jaké úkoly jsme schopni (pri daném profilu zpusobilosti) nejlépe rešit? - Každý podnik je sociálním nástrojem. Má neopakovatelné speciální vlastnosti. Otázkou je, jaké speciální úkoly muže svými speciálními vlastnostmi nejlépe rešit? Je treba vyhledávat úkoly, jejichž profil požadavku optimálne koresponduje s vlastním profilem zpusobilosti. Podnik, zamerený na ocelové stavby, byl již nelikvidní když si uvedomil svoji specifickou silnou stránku, speciální ocelové pavilony. Koncentroval se na tuto svoji prednost a stal se posléze vedoucím podnikem oboru. -- I to, že se jedná o malý podnik, je specifickou silnou stránkou: Nekdejší zamestnanec jednoho nákupního sdružení se specializoval na módní šperky z Dálného východu a v rámci toho na velké zakázky. S tremi pracovníky ve vlastním rodinném domku vystacil s obchodní prirážkou, jaká by pro žádný velký podnik nebyla únosná. -- Ve Frankfurtu se jeden Turek specializoval na dodávky potravin, specificky vyžadovaných jeho krajany.

4. fáze: Jako "oporu" pro své úvahy potrebujeme konkrétní cílovou skupinu. Dále je nutná zpetná vazba, abychom se orientovali nikoliv na ideální, nýbrž na reálné potreby. Zpetná vazba na reálnou cílovou skupinu má všeobecne podcenovaný skupinove dynamický a kreativitu podporující efekt. O úspechu nerozhoduje inteligence, znalosti a prostredky, nýbrž lepší integrace svých vlastních znalostí s aktuálními problémy konkrétní cílové skupiny.

5. fáze: Výsledkem úvah je zpravidla nekolik problému nekolika cílových skupin na které by bylo možno se soustredit. K rozhodnutí mezi nimi nelze dospet teoreticky. Lze je však seradit na základe analytického vyhodnocení a praktického testování jejich reakcí na zamýšlené služby.

Cílová skupina je mnohdy príliš velká

6. fáze: Diferenciace cílové skupiny. -- Každá cílová skupina je na první pohled príliš velká. Zpravidla ješte není dostatecne transparentní. Je treba ji metodicky delit na menší cásti a to tak dlouho, až velikost delením vzniklé cílové skupiny odpovídá silám, které máme k dispozici. Napríklad vedle velkých cestovních kancelárí existuje rada malých specialistu, nezrídka lepších. Jedním z nich je "Wander-Unternehmer Waltz". Jeho cílovou skupinou jsou ti z turistu, kterí dávají prednost peší turistice. Jiný specialista je zameren na jezdecké prázdniny, jiný na rybarení.

7. fáze: Hledání minimálního faktoru, minimální skupiny a kyberneticky nejúcinnejšího bodu. -- Cím menší je cílová skupina, tím prehlednejší jsou pomery a tím snáze lze již "pouhým okem" rozeznat minimální faktor a kyberneticky nejúcinnejší bod. V prípade vetších podniku se dosavadní bilance vyvinula (v rámci EKS) v bilanci napetí, ve které je minimální faktor a kyberneticky nejúcinnejší bod zretelneji patrný.

8. fáze: Orientace na konstantní sociální základní úkol. -- Za každou aktuální potrebou stojí zásadní potreba. Napríklad za poptávkou po náramcích a prstenech stojí zásadní tužba po špercích. Materiály, techniky a prostredky, pomocí kterých lze nejlépe naplnit tu kterou poptávku, se mení, avšak základní tužba zustává konstantní. Cím dusledneji se podnik pres aktuální poptávku orientuje na takovou konstantní základní úlohu, tím rychleji roste a tím stabilnejší se stává jeho pozice.

Jako klíc a zámek

Pri aplikaci EKS podnik proniká (pres momentálne "nejpalcivejší" problém) stále hloubeji do problematiky své cílové skupiny. Vyvíjí se tak zvaný vztah klíc - zámek. Tento vztah je znám z chemie, biologie a psychologie. Zdá se, že se jedná o prirozenou formu vzniku systému. Z jednotlivých molekul vznikají touto cestou bunky a z jednotlivých bunek rostliny a živocichové. "Cástice" vnikají svými "silnými stránkami" stále precizneji do otevrených míst ostatních címž vzniká stále hutnejší a interne kooperativnejší celek. Tato integrace je pro obe strany energeticky výhodná.

return